Probuzení duše a věčné pouto
Když byl můj vztah s lišáky již dostatečně důvěrný a pevný, seznámila jsem je s mou maminkou. Prožívala se mnou celý příběh od samého začátku a já toužila, aby lišáky také mohla poznat. Musím jí i touto cestou poděkovat, že byla ochotná šplhat se mnou po skalách, snášet nepohodlí a vyzbrojit se nekonečnou trpělivostí, než ji také snesli ve své blízkosti. Jen díky tomu pro mě mohla natočit na památku, jak mně lišáček skákal na klín, nechal se hladit a na důkaz přátelství mi olizoval nos, nebo jak si se mnou lišáci hráli. Tenkrát jsem neměla ani tušení, že jednou o tom napíši knížku nebo že videa ukážu na veřejnosti. Vše je natáčené amatérsky na obyčejný mobilní telefon, a proto odpusťte tu nedokonalost. Jen díky tomu, že do toho dávám své srdce, jsem svolila, že se o vše podělím i s veřejností, přestože jsem tam špinavá, neupravená, zato ale skutečně šťastná. Maminko moje, děkuji ti za všechnu podporu, kterou v tobě mám!
