Toto dílo, určené v podstatě pro všechny věkové skupiny představuje originální, důmyslné a dosud nevídané spojení knihy s počítačem, resp. s chytrým mobilem, za účelem promítání videoklipů, čímž vzniká jeho obrovské a nevšední obohacení. Pozoruhodné je úžasné zpracování, zejména dokonalá fotodokumentace a videa a navíc dokonce i píseň. Z hlediska ochrany přírody je zejména nutno značně ocenit nenásilné avšak velmi silné varování před ničením našeho přírodního bohatství a důležitostí jejího zachování, určené zřejmě především dospělým, ale podané tak, že ho pochopí i děti, pro něž má navíc značný výchovný význam. Především z tohoto ochranářského hlediska je kniha neocenitelná a hlavně za to Ti Dádo děkuji, a také za to, že jsem mohl být alespoň chvíli při tom!

Knížka je velice pěkná, milá a její čtení pohladí na duši. Pro dospěláka je to příjemná oddychová jednohubka. Zavádí čtenáře do lesního světa, kde se pomocí příběhu lišáčků dozvídají mnoho zajímavého nejen o nich, ale i o dalších lesních obyvatelích. Díky autorčině citelné lásce k přírodě a empatii k jejím obyvatelům se čtenáři dozvídá i odborné informace "neučebnicovým" způsobem. Text není příliš náročný a tak se do něj mohou zakousnout i méně zdatní čtenáři. Neznamená to však, že pro pokročilejší a zdatnější knihomily není vhodná. Pomocí QR kódů se dostanou k dalším příběhům a zajímavostem. Velmi pěkné je zapojení videí, myslím, že určitě vykouzlí úsměv na nejedné tváři. Jsem moc ráda, že jsem knížku potkala. Děkuji za její vytvoření :)

Četba zaujme děti i dospělé - je to zároveň i poezie, spousta citu, důvěry v život, v přírodu, souznění lištiček, moudrého stromu, člověka, je to mimořádná kniha, která bude zároveň překrásným dárkem.

Knížku Daniely Králové jsem přečetl opravdu jedním dechem, přestože je určená vlastně pro děti. Je vidět, že autorka celu knížku psala srdcem, ale hlavně srdcem pořídila nesmírně náročnou fotografickou dokumentaci. Přestože je veterinární lékařka a ne fotografka, její obrázky jsou dokonalé a dovedu si představit, s jakou trpělivostí a láskou na jejich pořízení musela čekat. Knížka je to opravdu zcela ojedinělá, nádherně zpracovaná, plná poesie a hlavně smysluplná a varující! Podobně, jako proroctví indiánského kmene Cree: " Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst!!!" Dádo DÍKY a ať se Vám daří!!! Vlad. Dousek

Knížka je velice milá a nápaditě zpracovaná, to je to, co by děti měly číst. Vadí mi, jak teď děti krmí různými vymyšlenými příšerkami a předhánějí se, jak je zaujmou a osloví. Vydávají pro ně stovky plytkých knížek i různých encyklopedií, ale ty jsou povrchní. Hlavně že jsou na křídovém papíru. S vnukem raději čteme klasiku z našeho dětství - Dášenku, Mikeše nebo Kocoura Modroočka. No a teď i Duši lesa. Ohlas ke knížce napsala Blanka Kubešová moc hezky, věřím, že se tak dostane k více lidem.

Doprovodit knihu navíc i písní, to je nádherný a originální nápad. Píseň O duši lesa je krásná, procítěná a dojemná, jsem si jist, že osloví dětskou duši. A vůbec- celá kniha paní Daniely Králové je něco zcela krásného a nového, bezkonkurenčního na dnešním trhu. Vřele doporučuju všem dětským čtenářům i rodičům.

Píseň o duši lesa a vůbec celá knížka - jsou nádherné , dojemné!!!!! Ta kniha je zázrak - nemá konkurenci mezi dětskými knihami. Děkuji! M. B.

Autorka věnovala sepsání liščího příběhu neuvěřitelné množství času, energie a nakonec i nervů, to vše vedle svého náročného povolání, v jejím případě spíš poslání veterinární lékařky. Hnala ji však touha nějak přispět, postavit se postupujícímu drancování našeho přírodního bohatství. A vzala to za správný konec, začala u nové generace, která si z jejího poetického a přesto tak naléhavého vyprávění určitě odnese to správné poselství.

Kapitoly, ve kterých je krok za krokem slovem i pomocí živých fotografií a videí provázeno tohle přibližování člověka k liščím mláďatům, jsou tak výjimečné, že ani nedýcháme, dost možná nám i samým napětím ukápne slzička. Vždyť komu se jen tak poštěstí krmit tři liščí kluky nebo si s nimi pohrát nedaleko jejich nory, takřka pod dozorem mámy lišky? Podvědomě cítíme, že autorka dala do tohoto vyprávění kus svého srdce.